Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Kněževes
ObecKněževes

Prosíme občany, aby se přihlásili k odběru zpráv z obce přes SMS a e-mail. Přihlásit k odběru se můžete zde.

Historie obce

Kněževes dříve Knězoves, Kněžoves, také Lhota bud' Přední, nebo Mokrá.

Kněževes je největší ze tří částí katastrální obce vzniklé roku 1960 sloučením Jobovy Lhoty, Kněževsi a Veselky, nesoucí výše uvedený název. Leží u zemské hranice na hranici okresů Žďár nad Sázavou a Svitavy.

Kněževes je připomínána v roce 1416 v listině Jana z Lomnice jako součást louckého panství. Koncem 16. století přechází k panství kunštátskému. Od roku 1490 robotovala ves faře v Olešnici a to ještě v roce 1750, i přes 29 roků táhnoucí se spor, vedený farářem Voscíniem s kunštátskou vrchností v polovině 17. století.

Samotný český název potvrzuje, že se jednalo o osadu, která patřila knězi, duchovní správě. V německy psané protestaci faráře B. Voscínia se uvádí, že Kněževes byla dar královny Kunhuty, manželky Záviše z Falkenštejna, olešnickému knězi za pokřtění syna. ( Patrně se jednalo o syna Ješka.) Spolu s Kněževsí obdržela olešnická fara část lesa ( Farní les).

Katastr obce měří 182 ha. V roce 1790 zde žilo 105 obyvatel, v roce 1834 134 osob, v roce 1890 133 obyvatel ve 21 domu, v roce 1900 161 obyvatel. V roce 1960 bylo v Kněževsi 168 a v roce 1980 to bylo 147 obyvatel. Obydleno bylo v tomto roce trvale 32 domů. Při sčítání v roce 1990 zde bydlelo opět 147 občanů v 39 bytech 34 domů. A ještě údaj za všechny části obce Kněževes při posledním sčítání: při posledním sčítání obyvatel a domů v roce 2001 žilo v Kněževsi 192 obyvatel v 83 domech. Součet výměry katastrů tří místních částí tvořil 521 ha.

Turisticky zajímavá je zachovalá a udržovaná lidová architektura na návsi, roubené stavení, přírodní rezervace Kavinský potok a přírodní památka V jezdinách. V Kněževsi se hraje kopaná na travnatém hřišti jihozápadně od Kněževsi, na které navazuje výletiště se sociálním zařízením. V kulturním domě v Kněževsi je možnost konání zábav a kulturních akcí. Sbor dobrovolných hasičů koná veřejná cvičení.

Obecní pečeť má obraz sv. Máří Magdalény a nápis: „Darf. Kniesowess. Maria Magdalena .

Jobova Lhota (místní část obce Kněževes)

V obci je zachovalá a převážně dobře udržovaná lidová architektura, kostelík v dominantní poloze.

Obec

Vítejte na stránkách obce Kneževes. V současné době probíhá modernizace stránek, prosíme Vás proto o shovívavost.
Děkujeme za pochopení.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Nejnovější fotogalerie

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Odkaz na mapový portál Mapotip


mapotip_banner

Odkaz na krizový portál JMK


krizpoint_logo

Informace ke zpracování osobních údajů najdete zde. Typ: PDF dokument, Velikost: 275.44 kB

Kněževes dříve Knězoves, Kněžoves, také Lhota bud' Přední, nebo Mokrá.

Kněževes je největší ze tří částí katastrální obce vzniklé roku 1960 sloučením Jobovy Lhoty, Kněževsi a Veselky, nesoucí výše uvedený název. Leží u zemské hranice na hranici okresů Žďár nad Sázavou a Svitavy.

Kněževes je připomínána v roce 1416 v listině Jana z Lomnice jako součást louckého panství. Koncem 16. století přechází k panství kunštátskému. Od roku 1490 robotovala ves faře v Olešnici a to ještě v roce 1750, i přes 29 roků táhnoucí se spor, vedený farářem Voscíniem s kunštátskou vrchností v polovině 17. století.

Samotný český název potvrzuje, že se jednalo o osadu, která patřila knězi, duchovní správě. V německy psané protestaci faráře B. Voscínia se uvádí, že Kněževes byla dar královny Kunhuty, manželky Záviše z Falkenštejna, olešnickému knězi za pokřtění syna. ( Patrně se jednalo o syna Ješka.) Spolu s Kněževsí obdržela olešnická fara část lesa ( Farní les).

Číst dále


nahoru